Českolipské kostely
Kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1706-1710 na severním okraji města při staré obchodní cestě do Žitavy podle návrhu neznámého stavitele vedle následně zbořeného kostela Panny Marie z roku 1381. Proslavený je oltář sv. Rozálie, tzv. morový oltář s obrazem burgundského umělce Jena Clauda Monota z roku 1713, kde je znázorněno panorama České Lípy v pozadí s vrchem Špičák v době moru r. 1680. V oblacích nad městem a umírajícími je vyobrazena sv. Rozálie k níž vztahují nešťastníci ruce k milosrdné přímluvě. Nad obrazem je znak města České Lípy.
Klášterní bazilika Všech svatých byla dokončena v roce 1707 jako klášterní kostel a roku 1927 byla povýšena papežem na basiliku minor, tj. papežský kostel, jak naznačuje znak papeže Pia XI. nad vchodem. Jedná se o čistě barokní jednolodní stavbu s původními oltáři z 18. století. Oltářní obraz Panny Marie Potrěšující je dílem italského mistra A. Dardaniho z Bologne a obraz znázorňující tzv. velkou svatou rodinu na oltáři sv. Anny z roku 1705 je dílem malíře Jana Jiřího Heintsche. Zůstaly zde dochovány také staré dřevěné lavice, jejichž přední dvě řady jsou zdobeny uměleckými řezbami z konce 17. století.
Kostel sv. Maří Magdaleny Přesnou dobu založení tohoto kostela bohužel neznáme. Určitější zprávy o něm pocházejí ze 14. století (z doby předhusitské), kdy spadal pod správu cisterciáckého kláštera Hradiště. Poškozený kostel z husitských a lužických válek nechal roku 1460 opravit Jindřich Berka z Dubé, švagr krále Jiříka Poděbradského. Kostel byl v 16. století přestavěn do dnešní podoby. Ve věžičce kostela jsou zavěšeny dva zvony, z nichž jeden je nejstarší z českolipských, zřejmě z 15. století. Druhý, z roku 1731, pochází z dílny mladoboleslavského zvonaře Johanna Pricqueye nejmladšího.
Vedle kostela rostou dvě vzácné starobylé lípy. Přesné datum, kdy byly tyto stromy vysazeny, není známo, ale mohly by pamatovat založení proboštství v roce 1489. Oba stromy patří mezi nejstarší a nejpozoruhodnější stromy Českolipska. Obvody kmenů měří 412 a 525 cm.
Kostel sv. Kříže byl založen v 80. letech 14. století za Křížovou branou ve východní části města a je nejstarším českolipským kostelem, který se dochoval ve středověké podobě. Po požáru města roku 1469 byl pozdě goticky přestavěn a roku 1491 vysvěcen. Neznámý stavitel svou stavbu s hodnotnými kamenickými detaily korunoval ojedinělou vysokou stanovou střechou. Koncem 19. století byl kostel zchátralý natolik, že se uvažovalo o jeho zbourání. Roku 1897 se však uskutečnily podle návrhů architekta Josefa Mockera rozsáhlé úpravy mající za úkol obnovit původní gotický vzhled stavby.
Členitost jednolodní stavby zdůrazňuje pětiboká otevřená předsíň s žebrovou klenbou. Po obou stranách hlavního lomeného portálu se nacházejí renesanční měšťanské epitafy z druhé poloviny 16. století. Typické gotické prvky zastupuje například jižní lomený portál a okna s plaménkovými kružbami.
Hlavní oltář, který je darem majitele panství hraběte Viléma Kounice, pochází z roku 1697. Cennou součástí interiéru jsou rovněž pozdně gotické sochy sv. Petra a Pavla ze 16. století a polychromovaná dřevořezba Ukřižovaného Krista z doby kolem roku 1500.
Kostel Církve československé husitské je nejmladším českolipským kostelem. Byl postaven v letech 1927 – 1928 podle návrhu českolipského architekta Richarda Broscheho. Jedná se o prostou jednolodní stavbu situovanou na jihozápadním okraji městského parku. Ke kostelu náleží rovněž vedlejší budova čp. 496, která slouží jako fara.
