Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Současný vzhled náměstí vychází z přestavby po ničivém požáru v roce 1820. Stavby ukrývají v podzemí gotické sklepy, zatímco v přízemních obchodních prostorách s typickou valenou klenbou protaženou až do zadních částí domů se setkáváme se zdivem renesančním. Některé dřívější krámy zvané kvelby si uchovaly svůj ráz až po dnešek. Českolipské náměstí náleží k těm, která zůstala uchráněna modernizačních zásahů, a tudíž můžeme u většiny domů obdivovat upravená průčelí, vesměs zachovávající dobový ráz.
Budova radnice byla postavena pravděpodobně v roce 1515. V letech 1822 – 1824 byla zvýšena o druhé patro. Její nynější novorenesanční průčelí z roku 1884 je dílem Gottloba Albera. Na fasáda radnice byla v roce 2000 umístěna památní deska s citátem z díla Masarykova, a o tři roky později Masarykova busta, jejímž autorem je sochař František Lipenský, českolipský rodák.
Vchod domu čp. 2, který je součástí radnice, je ozdoben historicky cenným portálem z roku 1555 a nyní v něm sídlí informační centrum.
Domy čp. 198 – 200 jsou označovány jako tzv. Berkovské domy, které náležely majitelům města Berkům z Dubé. Všechny jsou středověkého původu s gotickými sklepy. Na domě čp. 198 byl původně umístěn berkovský portál z roku 1549, který je dnes zazděn v severní zdi ambitu augustiniánského kláštera. Dům byl v roce 1904 včetně sklepa zbořen a nahrazen secesní novostavbou od architekta a stavitele Emila F. Ruehra.
Na náměstí je možno dále obdivovat řadu empírových domů a novorenesanční budovu pošty z roku 1883 čp. 194. Na místě, kde od 16. století stával hostinec U Černého orla, byl v roce 1883 podle návrhu architekta Gottloba Alberea postaven pro českolipskou spořitelnu reprezentativní novorenesanční palác. Úřední místnosti byly umístěny v prvním patře budovy, v přízemí byl od roku 1884 poštovní úřad a ve dvorním traktu od roku 1890 telefonní ústředna. Budova slouží poštovnímu provozu dodnes.
Vedlejší rozlehlý dům čp. 195 stojí na zdvojené parcele s gotickými sklepy a zdivem v přízemí. Po požáru města v roce 1820 byl výrazně klasicistně přestavěn a dostal honosnou plasticky zdobenou fasádu. Býval zde jeden z nejstarších hostinců ve městě – U Černého oře, který je poprvé připomínán r. 1686. Dobou jeho největší slávy byla první polovina 19. století. Poté byl ale zrušen a přízemí upraveno pro obchodní účely.
Na některých domech zůstala dodnes dochována domovní znamení pocházející z dob, kdy nebylo zavedeno číslování. Např. na domě čp. 3 je to motiv zlatých vah, zelený jelínek na bývalém hostinci U Zeleného jelena čp. 168 a kartuše s vyobrazením sv. Jana Nepomuckého na domě čp. 197 na severní straně náměstí.
Další pozoruhodností je barokní dům čp. 132. Nad gotickými sklepy se dvěma původními portály je kromě dvorního traktu dochováno také barokní a snad i renesanční zdivo. Barokní portál s ležícími postavami spoutaných Turků po stranách ústřední kartuše souvisí s tureckou expanzí do Evropy a jejich porážkou u Vídně r. 1683. Přesnější motivace vzniku portálu, který byl restaurován při opravě fasády v roce 1938, není známa.
Ve středu náměstí stojí sloup Nejsvětější Trojice, tzv. Morový sloup, upomínající na morovou epidemii v roce 1680, které padlo za oběť přes 500 obyvatel města. Sloup byl vyhotoven a vztyčen v letech 1681-1682. Vedle oboustranného sochařského symbolu Nejsvětější Trojice na hlavici sloupu jsou na podstavci reliéfy patronů, kteří měly obyvatele ochránit před morem - Panna Marie Pomocná, Roch, Šebestián a Rozálie. V roce 1780 byly přidány ještě sochy sv. Václava, Vojtěcha, Jana Nepomuckého a sv. Floriána, patrona proti požárům.
Ve druhémtěžišti náměstí se nachází empírová kašna s delfíny z hořického pískovce z roku 1834.
