TURISTICKÉ TRASY - procházky Prahou
Prašná brána – byla založena v roce 1475 králem Vladislavem Jagellonským na místě starší pevnostní věže ze 13. století. Měla být jakousi reprezentační branou do Starého Města pražského. V místě secesního Obecního domu z počátku 20. století tehdy stál Královský dvůr, kde pobývali čeští...
Číst více
Staroměstská mostecká věž
Mostecká věž byla vybudována zároveň s gotickým mostem založeným Karlem IV. v roce 1357. Není to jen pevnostní věž, ale představuje i symbolický triumfální oblouk na korunovační cestě českých králů. Tomuto účelu odpovídá i bohatá sochařská výzdoba východního průčelí věže. V interiéru se nachází pozoruhodná výstava starých hudebních nástrojů ze sbírek Národního muzea.
Karlův most
byl založen v roce 1357 na místě staršího mostu románského. Ten byl dílem 2. poloviny 12. století a nazýval se podle jedné z českých královen mostem Juditiným. Zničila jej obrovská povodeň v roce 1342. Nový gotický most byl již stabilnější, přesto i on byl v minulosti kvůli povodním několikrát opravován. Most dnes zdobí galerie 30 soch a sousoší, která vznika...
Číst více
Tato trasa vede historickým centrem města. Začíná u Prašné brány, v místech dnes již neexistujícího Královského dvora, odkud vedla cesta korunovačních průvodů Starým Městem pražským přes gotický Karlův most směrem k Pražskému hradu a katedrále sv. Víta. Vycházka je rozdělena na dvě části, z nichž každá může zabrat pouze půl hodiny (pokud se nebudete příliš rozhlížet) nebo cca 2 hodiny (pokud se zastavíte alespoň u doporučených objektů) a nebo cca 4 hodiny (pokud občas nahlédnete za roh či vejdete do některého interiéru).
Historie Starého Města pražského sahá do románské doby, hradby zcelující prostor města byly vybudovány ve 30. letech 13. století za vlády krále Václava I.
Číst více
Prohlídkový okruh Pražským hradem je možno zvládnout za 2 hodiny, ale bez vstupů do interiérů a bez zahrad. Při důkladné prohlídce zde lze strávit celý den, ale pokud nechceme věnovat čas návštěvě galerií, postačí 4 až 5 hodin. V informačním středisku si můžeme zapůjčit sluchátka s výkladem.
Sídlo českých panovníků na ostrožně nad Vltavou vzniklo pravděpodobně již v 9. století. V průběhu dalších staletí se jeho plocha stále rozšiřovala až do dnešního stavu. Všechna historická období zde zanechala své stopy, vznikl tak hradní komplex mimořádného rozsahu.
Vejdeme hlavní branou z Hradčanského náměstí na I. hradní nádvoří. Tato část hradu je nejmladší – pochází až ze sjednocovací přestavby v 18. století. Dále postupujeme...
Číst více
Město Hradčany vzniklo jako třetí v pořadí pražských měst po roce 1320 za vlády krále Jana Lucemburského. Plná práva svobodného královského města dostalo až za vlády císaře Rudolfa II. Prohlídku můžeme začít na Pohořelci a pak na ni navázat návštěvou Pražského hradu nebo naopak. Pokud nepůjdeme do interiérů, postačí nám 2 hodiny, jinak počítejme s půldnem.
Pohořelec
Pohořelec je jedním ze tří náměstí tohoto nejmenšího pražského města. Název je odvozen od častých požárů. Pomník, představující dva významné hvězdáře, Johanna Keplera a Tycho Brahe, připomíná, že za vlády Rudolfa II. zde byl dům, ve kterém právě druhý z nich bydlel. Zemřel v Praze v roce 1601 a je pohřben v kostele P. Marie před Týnem.
Strahovského klášter
Areál Strahovského kláštera vznik...
Číst více
Podrobnější trasa Malou Stranou zahrnuje prohlídku zahrad a některých dalších zajímavých míst. Můžeme jí věnovat podle časových možností půl dne či celý den. Je to trasa, kterou lze v tomto rozsahu uskutečnit v době turistické sezony – od dubna do konce října. Jako východisko si můžeme zvolit stanici metra Malostranská, nebo sejít z Hradčanského náměstí dolů po Zámeckých schodech.
Na Valdštejnském náměstí se nachází vchod do zahrady Ledeburského paláce (Valdštenjské náměstí č. 3/ čp. 162). Tato zahrada z počátku 18. století dnes tvoří součást okruhu palácových zahrad na jižních svazích pod Pražským hradem. Patří k nim ještě zahrada Pálffyovská, Kolowratská a Fürstenberská (ta patří polské...
Číst více
Podrobnější trasa pro delší pobyt v Praze má dvě části, z nichž první se věnuje prohlídce památek bývalého pražského ghetta (4–5 hodin), druhou část představuje procházka dalšími zajímavými místy nejstaršího pražského města včetně prohlídky sbírek Národní galerie (také 4–5 hodin).
Josefov je název bývalého Židovského Města, které bylo ustanoveno jako samostatná V. čtvrť, vyčleněná z teritoria Starého Města pražského v souvislosti se zrovnoprávněním židovského obyvatelstva v roce 1850. Názvem připomíná císaře Josefa II., za jehož vlády se konečně i pražští Židé dočkali určitých občanských práv. Oblast bývalého ghetta však patřila k nejchudším v Praze, a proto právě zde proběhla na přelomu 19. a 20. století obrovská vlna asanace. Zůstaly tu zachovány pouze synagogy, radniční budov...
Číst více
Prohlídkou památek této části Prahy lze při delším pobytu strávit celý den, který si rozdělíme do dvou částí. Půlden můžeme věnovat samotnému městu a 2–3 hodiny prohlídce Vyšehradu.
Prohlídkou památek této části Prahy lze při delším pobytu strávit celý den, který si rozdělíme do dvou částí. Půlden můžeme věnovat samotnému městu a 2–3 hodiny prohlídce Vyšehradu. Nové Město pražské je čtvrtým a posledním pražským městem, kterým skončil středověký vývoj Prahy. Město bylo založeno v roce 1348 Karlem IV. tak neuvěřitelně velkoryse, že k plné zástavbě jeho teritoria došlo až v 19. století. Dodnes zůstala zachována jeho uliční síť, která navazovala na tři rozsáhlé plochy hlavních tržišť. Jedno z nich, dnes zv. Václavské (původně...
Číst více
Prohlídka areálu trvá cca 2-3 hodiny. Nejpohodlnější příchod je od stanice metra C Vyšehrad. Podíváme se na panoráma Prahy z vyhlídkové terasy u Kongresového paláce a projdeme k hradbám pevnosti. Areál Vyšehradu byl osídlen již v pravěku, v 10. století tu byla knížecí mincovna a v roce 1070 zde byla založena kapitula u kostela sv. Petra. Krátce potom se na Vyšehrad přestěhoval první český král Vratislav I. a sídlili tu i někteří jeho nástupci. Nový královský palác zde vybudoval Karel IV., který nechal celý Vyšehrad opevnit. Gotická zástavba však většinou vzala za své při husitských bouřích a přes částečnou obnovu v 15. století již nedosáhla původního významu. V 17. století byla na Vyšehradě vybudována nová barokní pevnost, která existovala až do r. 1911. Pro...
Číst více
