PROHLÍDKOVÝ OKRUH MĚSTEM HRADČANY

Město Hradčany vzniklo jako třetí v pořadí pražských měst po roce 1320 za vlády krále Jana Lucemburského. Plná práva svobodného královského města dostalo až za vlády císaře Rudolfa II. Prohlídku můžeme začít na Pohořelci a pak na ni navázat návštěvou Pražského hradu nebo naopak. Pokud nepůjdeme do interiérů, postačí nám 2 hodiny, jinak počítejme s půldnem.

Pohořelec

Pohořelec je jedním ze tří náměstí tohoto nejmenšího pražského města. Název je odvozen od častých požárů. Pomník, představující dva významné hvězdáře, Johanna Keplera a Tycho Brahe, připomíná, že za vlády Rudolfa II. zde byl dům, ve kterém právě druhý z nich bydlel. Zemřel v Praze v roce 1601 a je pohřben v kostele P. Marie před Týnem.

Strahovského klášter

Areál Strahovského kláštera vznikl jako opevněný komplex budov ještě před vznikem města Hradčan v polovině 12. století. Tehdy sem byli uvedeni premonstráti, kteří jsou zde s přestávkou komunistického režimu dosud. Staletý stavební vývoj zde zanechal své stopy – nalezneme zde doklady románské, gotické i barokní etapy. Za prohlídku stojí zdejší klášterní obrazárna a knihovna.

Loretánské náměstí

Loretánské náměstí vděčí za svůj název dalšímu církevnímu areálu. V roce 1626 zde vznikla kopie údajného domku P. Marie, kolem níž byl postupně vybudován soubor barokních budov s kostelem Narození Páně, Loreta. Na výstavbě celého komplexu se kromě jiných podíleli zejména oba Dientzenhoferové. Nachází se tu loretánský poklad s cennou Diamantovou monstrancí, zdobenou 6222 diamanty. Proslulá je i zdejší zvonkohra z konce 17. století.

Na náměstí se nachází ještě kapucínský klášter s kostelem P. Marie Andělské, který pochází z roku 1600.

Celou západní frontu náměstí zaujímá jeden z nejrozlehlejších pražských objektů – Černínský palác. Jeho monumentální průčelí se začalo stavět již ve 2. polovině 17. století, ale ještě ani ve století následujícím nebyl celý palác dokončen. Od poloviny 19. století v něm sídlili vojáci, po vzniku republiky v roce 1918 byl adaptován pro účely ministerstva zahraničních věcí, které zde sídlí i nyní.

Podél palácové zahrady projdeme do někdejšího hradčanského předměstí zv. Nový svět. Drobné rázovité domky dnes obývají převážně umělci. Projdeme na konec ulice, kde se nachází kostel sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl svěcen v roce svatořečení tohoto světce v roce 1729. Tehdy byl součástí kláštera voršilek, který byl zrušen císařem Josefem II., a areál začala využívat armáda.

Dům na protějším nároží bývá podle někdejšího účelu nazýván Dům pážat (Kanovnická č. 3/ čp. 69). Jeho renesanční podoba je dosud zachována.

Ulice U Kasáren nás přivede do Lore-tánské. Vlevo uvidíme Martinický palác (Loretánská č. 4/ čp. 181), který dnes slouží hradní stráži. Vznikl na počátku 18. století podle projektu římského architekta Carla Fontany. Na konci ulice se nachází Hradčanská radnice (Loretánská č. 1/ čp. 173). Je to renesanční stavba z konce 16. století, kdy město Hradčany získalo od Rudolfa II. plná práva svobodného královského města. Znak Hradčan nalezneme nad vchodem, na pravé straně u vchodu je umístěn „hradčanský loket”.

Vpravo dolů do Nerudovy ulice vedou barokní Radniční schody, nad nimiž se nacházejí budovy karmelitánského kláštera s kostelem sv. Benedikta. Kostel pochází již ze 14. století, klášterním se stal až v 17. století, kdy patřil mužskému řádu barnabitů. Karmelitky sem přišly na konci 18. století a přinesly s sebou mumii zakladatelky prvního pražského kláštera, která se dodnes nachází v kostele.

Protější nároží je tvořeno Toskán-ským palácem (Hradčanské náměstí č. 5/ čp. 182). Raně barokní přestavba objektu je dílem architekta J. B. Matheye, sochařská výzdoba na atice pochází z dílny Jana Brokoffa, archanděl Michael na rohu proti radnici je dílem O. Mosta.

Druhý Martinický palác stojí v rohu náměstí (Hradčanské náměstí č. 8/ čp. 67). Teprve v 70. letech 20. století bylo objeveno a obnoveno bohatství jeho renesanční výzdoby z přelomu 16. a 17. století.

Dalším monumentálním objektem zdejšího prostoru je Schwarzenber-ský palác (Hradčanské náměstí č. 2/ čp. 185). Jedná se opět o renesanční architekturu, tentokrát již z poloviny 16. století.

V parku na náměstí proti průčelí pa-láce stojí barokní Mariánský sloup z počátku 18. století – dílo Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.

Šternberský palác

Šternberský palác (Hradčanské náměstí č. 15/ čp. 57) má poněkud zakrytý vchod. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století v místech těsně nad Jelením příkopem v severní části náměstí. Již v 19. století zde byly umístěny obrazové sbírky, které tvoří základ Národní galerie. Dnes je zde expozice starého evropského umění.

Vedlejší objekt, který zakrývá vchod do galerie, je arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí č. 16/ čp. 56). Starý palác na Malé Straně zničili husiti. Od té doby dokonce nebyl v Praze arcibiskupský stolec vůbec obsazen, a tak spolu s obnovou arcibiskupského úřadu v roce 1562 bylo nutno vybudovat i jeho nové sídlo. Zdejší palác je z této doby, byl však ještě přestavován v 17. a 18. století. Právě tehdy bylo rozšířeno jeho průčelí do dnešní podoby.

Na protějším nároží se nachází pomník T. G. Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky.




Adresa:

.
1 Praha

Kontaktní informace:

Telefon: +420 776268014

Umístěno v Praha

Fotogalerie

Aktuality

Spustili jsme nový web!

Kontakt

Redakce:
K Botiči 1453/6,  101 00 Praha 10
Tel./fax: +420 257 217 711

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.