OD KARLOVA MOSTU K PRAŽSKÉMU HRADU

Staroměstská mostecká věž

Mostecká věž byla vybudována zároveň s gotickým mostem založeným Karlem IV. v roce 1357. Není to jen pevnostní věž, ale představuje i symbolický triumfální oblouk na korunovační cestě českých králů. Tomuto účelu odpovídá i bohatá sochařská výzdoba východního průčelí věže. V interiéru se nachází pozoruhodná výstava starých hudebních nástrojů ze sbírek Národního muzea.

Karlův most

byl založen v roce 1357 na místě staršího mostu románského. Ten byl dílem 2. poloviny 12. století a nazýval se podle jedné z českých královen mostem Juditiným. Zničila jej obrovská povodeň v roce 1342. Nový gotický most byl již stabilnější, přesto i on byl v minulosti kvůli povodním několikrát opravován. Most dnes zdobí galerie 30 soch a sousoší, která vznikala postupně od konce 17. století (nejstarší socha sv. Jana Nepomuckého je z roku l683). Jsou zde i některé plastiky z l9. století a nejmladším sousoším je sv. Cyril a Metoděj z doby těsně před 2. světovou válkou. V současné době jsou nejcennější originály postupně vyměňovány za kopie.

Malostranské mostecké věže

Větší ze dvou malostranských věží vznikla ve 2. polovině 15. století za vlády krále Jiřího z Poděbrad podle vzoru protější mostecké věže. Je spojena branou s Juditinou věží – jediným stojícím pozůstatkem románského mostu, zničeného povodní v roce 1342. Právě bohaté a pohnuté historii této důležité spojnice obou vltavských břehů je věnována zdejší výstava.

Mostecká ulice

spojuje Karlův most s centrálním náměstím Malé Strany. V raném středověku byl zdejší prostor na obou stranách ohraničen dvěma románskými dvorci. Vpravo tu býval areál biskupského, později arcibiskupského dvora, který zanikl za husitských válek v 15. století. Zbyla z něj pouze jedna věž, která je přístupná domem čp. 47 (Mostecká č. 16). Na druhé straně vznikl po roce 1158 areál johanitské komendy. Kostel P. Marie pod řetězem (konec mostu) je ve své dnešní barokní podobě pouze kněžištěm staršího objektu. Z románského období i z doby gotické přestavby jsou dosud zachovány podstatné části zdiva a věže. Domy v Mostecké ulici mají většinou gotické či renesanční půdorysy, barokní fasády v některých případech zdobí domovní znamení.

Malostranské náměstí

je hlavním náměstím Menšího Města pražského (Malé Strany). Toto město bylo založeno „králem železným a zlatým” Přemyslem Otakarem II. v roce 1257 na místě staršího osídlení. Uprostřed náměstí vznikl již ve 13. století kostel sv. Mikuláše. Dnešní chrám je barokní novostavba z 18. století – dílo Kryštofa a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Patří k nejkrásnějším dokladům českého dynamického baroka jak z hlediska architektonického, tak i po stránce výtvarné podoby interiéru. Chrám byl součástí malostranské jezuitské koleje, jejíž budova spolu s ním dělí náměstí na dvě odlišné části. Podoba zdejších objektů je převážně renesanční a barokní, protože původní město bylo prakticky celé zničeno požárem v roce 1541. Téměř všechny domy a paláce v dolní části náměstí mají loubí. K nejzajímavějším patří Kaiserštejnský palác z počátku 18. století (Malostranské náměstí č. 23/ čp. 37) s pamětní deskou, připomínající pobyt vynikající české pěvkyně Emy Destinnové. Dále je to rohový dům někdejší malostranské radnice (Malostranské náměstí č. 21/ čp. 35).
Odtud se kousek za rohem nachází další architektonický skvost – kostel sv. Tomáše, který dodnes půdorysem nezapře svůj gotický původ ze 13. století. Vynikající je jeho barokní přestavba. Na hlavním oltáři se nacházejí dva obrazy – díla P. P. Rubense (dnes kopie, originály jsou v Národní galerii).
Z paláců v dolní části náměstí je třeba ještě zmínit dva barokní objekty, které jsou součástí areálu využívaného českým parlamentem. Je to jednak Šternberský palác (Malostranské náměstí č. 19/ čp. 7), jednak vedlejší rohový palác Smiřických (č. 18/ čp. 68).
Celou západní frontu horní části náměstí zaujímá Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí č. 13/ čp. 258) se zajímavými pozůstatky starší architektury. Budova je využívána hudební akademií a bývají zde koncerty.

Mariánský sloup

z počátku 18. století uprostřed této části náměstí je také barokní, v dolní části kompozice jsou sochy českých patronů a světců.

Dále budeme pokračovat vzhůru Nerudovou ulicí, která je rozdělena na dvě části. Ta dolní (až ke kostelu P. Marie) patřila již ke středověkému městu, horní část připojil k Malé Straně až Karel IV. I zde mají domy za sebou dlouhou historii. Z gotiky zůstala zachována část pozemků měšťanských domů, po požáru buď přestavěných renesančně, nebo byly tyto parcely později postupně zcelovány do podoby barokních paláců. Jsou to zejména Morzinský palác (Nerudova č. 5/ čp. 256) a Thun-Hohenštejnský palác (Nerudova č. 20/ čp. 214). Oba paláce jsou dílem dalšího geniálního barokního architekta, Jana Blažeje Santiniho. Sochařskou výzdobu prvního z nich provedl Ferdinand Maxmilián Brokoff a druhého Matyáš Bernard Braun (oba jsou také autory nejcennějších soch na Karlově mostě).

Kostel P. Marie u kajetánů

vznikl na místě středověké městské brány v roce 1711 a byl původně součástí klášterního areálu, sahajícího až k rampě u Pražského hradu. Protější Hansturkovský dům (Nerudova č. 17/ čp. 248) dodnes ve svém zdivu uchovává část středověkého opevnění.
Měšťanské domy v Nerudově ulici se pyšní krásnými domovními znameními, které se staly jakýmsi symbolem této části města. Dům U Dvou slunců (Nerudova č. 47/ čp. 233) nese pamětní desku, která připomíná, že zde žil významný český spisovatel, básník a novinář Jan Neruda, po němž má dnes tato ulice své jméno. Na konci Nerudovy ulice zahneme doprava a dojdeme na vyhlídkovou rampu u Pražského hradu.




Adresa:



Kontaktní informace:

Umístěno v Praha

Fotogalerie

Aktuality

Spustili jsme nový web!

Kontakt

Redakce:
K Botiči 1453/6,  101 00 Praha 10
Tel./fax: +420 257 217 711

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.