практический путеводитель по праге,

Den Pulverturm

Prašná brána– byla založena v roce 1475 králem Vladislavem Jagellon-ským na místě starší pevnostní věže ze 13. století. Měla být jakousi reprezentační branou do Starého Města pražského. V místě secesního Obecního domu z počátku 20. století tehdy stál Královský dvůr, kde pobývali čeští králové již od konce 14. století. Po opětovném přestěhování panovníka na Pražský hrad se stavba brány zastavila. Později byla využívána jako sklad střelného prachu a právě odtud pochází její název. Pozdně gotická brána byla v 19. století novogoticky rekonstruována.

Celetná ulice je nejvýznamnější
komunikací Starého Města pražského a představuje dnes vlastně učebnici historických slohů. Její nejstarší, románskou etapu nalezneme prakticky všude pod současnými objekty (kde jsou dnes různé restaurace a vinárny), protože terén města se v průběhu staletí o několik metrů zvýšil.

Palác mincovny (Celetná 36/ čp. 587) – na historické parcele vznikl v 18. století barokní objekt pražské mincovny. Od konce 18. století zde bylo pražské vojenské velitelství.

Na nedalekém Ovocném trhu stojí nejstarší divadelní budova v Praze – Stavovské divadlo z roku 1783. Zde se v roce 1787 konala světová premiéra opery Don Giovanni, kterou dirigoval sám autor W. A. Mozart.

Poblíž se nachází univerzitní kolej Karlovy univerzity, zvaná na paměť jejího zakladatele Karla IV. Karolinum. Základem areálu je několik gotických objektů.

Dům U Černé Matky Boží (Celetná 34/ čp. 569) je jedním z nejznámějších pražských kubistických domů – dílo Josefa Gočára z let 1911–12. Dnes je tu stálá expozice českého kubismu.

Manhartovský dům (Celetná 17/ čp. 595) tvoří několik původně středověkých objektů, přestavěných renesančně a zcelených kolem roku 1700. Jsou zde zachovány gotické portály, renesanční klenby a v nádvoří barokní plastiky. (Průchodem je možno projít k jednomu z nejkrásnějších barokních kostelů v Praze. Chrám sv. Jakuba byl založen již ve 13. století, ale jeho dnešní podoba je výsledkem raně barokní přestavby z počátku 18. století.)

Caretto-Millesimovský palác

(Celetná 13/ čp. 597) je výsledkem přestaveb ve všech stavebních etapách, od románského slohu až po baroko. Pozůstatky domu z 12. století jsou zachovány v suterénu, fasáda je naproti tomu až z 18. století.

Hrzánský palác (Celetná 12/ čp. 558) – architekt Alliprandi provedl radikální barokní přestavbu starobylého objektu po roce 1700 pro hraběte Zikmunda Hrzána z Harasova.

Na některých domech v Celetné ulici jsou dosud zachována domovní znamení, která byla v minulosti pro Prahu typická. V těchto místech jsou to např. domy U Bílého páva (Celetná 10/ čp. 557), U Černého slunce (Celetná 8/ čp. 556) nebo U Bílého lva (Celetná 6/ čp. 555). V domě U Černého slunce se konala svatba Josefiny Hampacherové a Josefa Duška, pozdějších pražských hostitelů W. A. Mozarta. Historicky nejzachovalejší jsou dva sousední domy: fara (Celetná 5/ čp. 601) a dům U Tří králů (Celetná 3 /602). Oba mají do dnešní doby gotické zdivo včetně unikátních štítů ze 14. století. Druhý z nich je však zajímavý i proto, že zde strávil část svého mládí Franz Kafka.

Staroměstské náměstí je nejvýznamnějším náměstím nejstaršího pražského královského města. Zde se odehrávaly i jeho pohnuté dějiny. Náměstí bylo svědkem oslav královských svateb i volby českého krále Jiřího z Poděbrad (1458), ale také poprav, z nichž nejtragičtější se konala v roce 1621. Tehdy zde položilo život 27 vůdců nezdařeného protihabsburského stavovského povstání. Tuto událost připomínají kříže v dlažbě poblíž radnice. Náměstím ale procházely i korunovační průvody a odehrávaly se tu také důležité manifestace novodobých dějin českého národa. Symbolickým vyjádřením slavných i pohnutých událostí historie se stal pomník Mistra Jana Husa z roku 1915, dílo Ladislava Šalouna. Skupině postav sousoší dominuje Jan Hus jako neochvějná jistota českých dějin.

Staroměstská radnice

Radnice jako symbol samosprávy prvního pražského města vznikla v roce 1338 a během dalších staletí se postupně její areál rozšiřoval až do dnešní podoby. Unikátní je zdejší orloj, jehož první astronomicko-astrologická část pochází již z roku 1410. Každou denní hodinu se v okénkách objevují apoštolové, pohyblivé jsou i horní figurky, představující Marnivce, Lakomce, Smrtku a Turka.

Monumentální dvouvěžové průčelí chrámu Panny Marie před Týnem odděluje od náměstí budova tzv. Týnské školy, jejíž gotické loubí patří k nejstarším v Praze. Chrám P. Marie byl stavěn na místě staršího kostela v několika etapách od 14. do 15. století, později prodělal také barokní úpravu. Zajímavé jsou pozdně gotické a barokní oltáře, v interiéru ale také nalezneme hrob známého astronoma z doby císaře Rudolfa II. Tychona Brahe. Z katedrální huti Petra Parléře pochází tympanon severního portálu. Práce z konce 14. století je tu dnes v kopii.

Pokud máme ještě trochu času, měli bychom se projít renesanční branou do Ungeltu. Ungelt neboli Týn býval uzavřeným dvorem pro kupce, projíždějící Prahou. Některé zdejší domy, přistavěné k ohradní zdi, jsou krásným dokladem pražské renesance.

Vrátíme se zpět na Staroměstské náměstí a zastavíme se u monumentálního středověkého paláce zv. dům U Kamenného zvonu (Staroměstské náměstí č. 13/ čp. 605). Ve l4. století patřil tento palác k nejvýstavnějším v Praze, zejména pro své bohatě zdobené průčelí. Jeho majitelkou byla pravděpodobně královna Eliška Přemyslovna.

Vedlejší palác Kinských (Staroměst-ské náměstí č. 11/ čp. 606) vznikl na středověké parcele po polovině 18. století. Narodila se tu první nositelka Nobelovy ceny míru Bertha Suttnerová-Kinská. Později zde bývalo německé gymnázium, které navštěvoval i Franz Kafka.

Pamětní deska na domě U Kamenného beránka (Staroměstské náměstí č. 17/ čp. 551) s krásným renesančním portálem připomíná pražské působení Alberta Einsteina v roce 1911.

Zajímavý je i rohový dům U Bílého koníčka (Staroměstské náměstí č. 20/ čp. 548) s pozdně gotickou klenbou v průjezdu a románským suterénem. Pamětní deska na domě připomíná někdejší klavírní školu, na které působil velký český hudební skladatel Bedřich Smetana.

Dále projdeme kolem radnice a renesančního domu U Minuty (Staroměstské náměstí č. 2/ čp. 3) na Malé náměstí, v jehož centru se nachází kašna s krásnou renesanční mříží, a pokračujeme Karlovou ulicí. Je tu řada původně středověkých domů, z nichž nejzajímavější je dům čp. 156 (Husova ulice č. 19) s benátskými renesančními štíty. Expozice zdejší galerie pokračuje i v suterénu, který je vzácně dochovaným pozůstatkem románského objektu.

Na druhé straně od křižovatky stojí monumentální Clam-Gallasův palác (Husova č. 20/ čp. 158), který je dokladem vrcholně barokní architektury. Byl postaven na místě středověkého paláce podle projektu J. B. Fischera z Erlachu na počátku 18. století. Expresívní sochařská výzdoba je dílem Matyáše Bernarda Brauna.

Z dalších zajímavých domů v Karlově ulici se ještě zastavíme u domu s bohatou štukovou výzdobou průčelí. Jedná se o dům U Zlaté studny (Karlova č. 3/ čp. 175).

Na protějším nároží se nachází dům U Zlatého hada (Karlova 18/ čp. 181) s krásným domovním znamením. V tomto domě byla na počátku 18. století první pražská kavárna Deodata Damajana.

Pravou stranu ulice zaujímá jeden z nejrozsáhlejších areálů města. Klementinum se budovalo od poloviny 16. století téměř dvě stě let. Byla to staroměstská jezuitská kolej, která se postupně rozrostla na rozsáhlý univerzitní komplex. Jeho součástí je i řada církevních objektů. V Zrcadlové kapli se konají koncerty, kostel sv. Klimenta dnes slouží řeckokatolické církvi, Vlašskou kapli spravuje nedávno obnovená Vlašská kongregace. Další kostel areálu, sv. Salvátor, se obrací průčelím, zdobeným sochami J. J. Bendla, do Křižovnického náměstí. Náměstí nese název, který připomíná jediný český řád, založený v polovině 13. století sv. Anežkou Českou. Křižovníci s červenou hvězdou se krátce po svém založení přestěhovali k tehdejšímu románskému mostu a jejich řád zde sídlí dodnes. Kostel sv. Františka byl však na místě jiného, staršího mostu vybudován na konci 17. století podle projektu J. B. Matheye.
Pomník uprostřed náměstí představuje Karla IV., zakladatele pražské Karlovy univerzity. Vznikl při příležitosti 500. výročí jejího založení v roce 1848. Stojící postava panovníka je v dolní části obklopena čtyřmi ženskými figurami, symbolizujícími čtyři univerzitní fakulty.