PRAŽSKÝ HRAD

Prohlídkový okruh Pražským hradem je možno zvládnout za 2 hodiny, ale bez vstupů do interiérů a bez zahrad. Při důkladné prohlídce zde lze strávit celý den, ale pokud nechceme věnovat čas návštěvě galerií, postačí 4 až 5 hodin. V informačním středisku si můžeme zapůjčit sluchátka s výkladem.

Sídlo českých panovníků na ostrožně nad Vltavou vzniklo pravděpodobně již v 9. století. V průběhu dalších staletí se jeho plocha stále rozšiřovala až do dnešního stavu. Všechna historická období zde zanechala své stopy, vznikl tak hradní komplex mimořádného rozsahu.
Vejdeme hlavní branou z Hradčanského náměstí na I. hradní nádvoří. Tato část hradu je nejmladší – pochází až ze sjednocovací přestavby v 18. století. Dále postupujeme proti toku času – II. nádvoří vzniklo za vlády císaře Rudolfa II. v 16. století. Nachází se tu ale také doklad stavební aktivity z počátku zdejší historie – v malém průchodu vedle Hradní obrazárny našli archeologové pozůstatky nejstaršího kostelíka na Hradě z konce 9. století. Hradní obrazárna představuje cennou uměleckou kolekci, jejíž počátky sahají do rudolfinské doby. Je umístěna v bývalých konírnách, nad nimiž se nacházejí krásné hradní sály, také z doby císaře Rudolfa. Bývají zde i příležitostné výstavy. Dalším průchodem, v němž jsou zachovány zbytky středověkého opevnění, se dostaneme na III. hradní nádvoří. Ústřední prostor zde zaujímá katedrála sv. Víta, jejíž hlavní průčelí bylo dokončeno až ve 20. století. Chrám byl založen v roce 1344, kdy bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství. Prvním stavitelem katedrály byl Matyáš z Arrasu, který je autorem věnce ochozových kaplí na východě. Od roku 1356 pokračoval ve stavbě až do své smrti v roce 1399 geniální Petr Parléř. Je tvůrcem celé první poloviny chrámu včetně tzv. Zlaté brány s neobvykle řešenou klenbou. Neobvyklé je i umístění mozaiky, jejíž originální užití ve středoevropském prostoru je spjato s významem, který svému sídlu přikládal Karel IV. S tím souvisí i výzdoba interiéru, zejména kaple sv. Václava – patrona české země. Ta je umístěna nad hrobem světce, který byl součástí prvního chrámu na tomto místě již v 10. století a který byl později přestavěn. Dnešní katedrála je tak již třetím chrámem na stejném místě.

Královský palác

je také výsledkem několikasetletého vývoje – horní patro s Vladislavským sálem vzniklo okolo roku 1500 a starší stavební etapy se nacházejí v patrech pod ním.

Dokladem románské stavební etapy na Pražském hradě je kostel zasvěcený sv. Jiří. Vznikl ve 12. století na místě staršího klášterního chrámu, který byl součástí nejstaršího kláštera na českém teritoriu. Byl to klášter benediktinek, založený již v polovině 10. století. V jeho prostorách se dnes nacházejí sbírky Národní galerie.

Zlatá ulička

Další zajímavostí je tzv. Zlatá ulička v severovýchodní části Hradu, která vznikla vybudováním drobných domků pro hradní střelce. Domky byly vestavěny do hradební zdi za vlády Rudolfa II. na konci 16. století. K Pražskému hradu patří také několik zahrad. Můžeme je projít od Starých zámeckých schodů podél jižní fronty zpět k vyhlídkové rampě. Úpravy zahrad a jejich propojení je z velké části dílem architekta Josipa Plečnika. Projdeme kolem hlavního vchodu do Hradu na zahradu Na baště a podél Jeleního příkopu přes Prašný most vejdeme do Královské zahrady na severní straně. Její počátek sahá do doby renesance za vlády Ferdinanda Habsburského, který zde nechal vybudovat Letohrádek královny Anny, ojedinělou stavbu italské renesance na českém území. Z poloviny 16. století pochází i známá Zpívající fontána. Další renesanční stavby v tomto prostoru – zejména tzv. Velká míčovna – jsou z doby Rudolfa II. Zahrady jsou přístupné v letní sezoně.